Eva Kramná
Pohraniční 52/23
Ostrava - Vítkovice
 
Zobrazit mapu Kontakt
 
Úvod
MASÁŽE
Relaxační masáž -
Sportovní masáž -
Reflexní masáž -
Breussova masáž -
Dornova metoda -
Thajská olejová masáž -
Lymfatická masáž -
Autotrakční lehátko -
Zdravá dieta -
Ceník služeb
Kontakt, mapa
Zajímavé informace
Články o zdraví
Slovník pojmů
Pro firmy
Fotogalerie

NAVRCHOLU.cz



SLOVNÍK POJMŮ

Ankylóza

– ztuhlost kloubů, ztráta pohyblivosti v kloubu v důsledku vazivového nebo kostěného spojení kostí tvořících kloub. Nejč. Vzniká po zánětu (např. revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc).

Articulatio (vysl. Artikulacio)

– latinsky kloub , zkratka. artr

Artralgie

– bolesti kloubů

Artritida

– zánět kloubu. Projevuje se otokem, zčervenáním, bolestí, omezením pohybu. (Viz. Monoartritida – zánět jednoho kloubu, Oligoartritida – zánět několika kloubů, Polyartritida – zánět mnoha kloubů)

Artrocentéza

– punkce kloubu (buď za účelem odběru kloubní tekutiny nebo k vpravení léku do kloubu)

Artrografie

– rentgenové kontrastní vyšetření kloubu

Artroskopie

– endoskopické vyšetření kloubu umožňující prohlédnutí vnitřku kloubu, odběr vzorku (biopsie), popř. provedení operačního výkonu.

Artróza (osteoartróza)

– nezánětlivé onemocnění kloubů, pro nějž je typická destrukce (zánik) kloubní chrupavky, která tvoří plochu dotyku mezi kostmi kloubu.Vliv na její vznik má přetěžování kloubů, prodělaná kloubní onemocnění, vrozené vady… Zničení kloubní chrupavky omezuje funkci kloubu a provází ho stupňující se bolesti, dojde-li k druhotnému postižení tkání (kloub může být zarudlý, teplejší, může se v něm zmnožit tekutina, je omezena hybnost. Nejčastěji bývá postižen kyčelní (koxartróza), kolenní (gonartróza), klouby páteře (spondylartróza), drobné klouby rukou). Velké bolesti se tlumí antirevmatiky, důležitá je i přiměřená rehabilitace. Někdy je nutné kloub nahradit protézou – TEP (totální endoprotéza).

Atlas

– první krční obratel. Svou spodní plochou leží na druhém krčním obratli (axis, čepovec), jehož trn prochází otvorem atlasu. Shora na něm leží lebka.

Atonie

– ztráta napětí (tonu) svalů. Dochází k ní při obrně, paréze.

Bechtěrevova nemoc

(ankylozující spondylartritida) – zánětlivé onem. Kloubů postihující zejm. klouby páteře, křížové (sakroiliakální) klouby a některé větší klouby končetin (ramena, kyčle).Vyskytuje se ve svých těžších formách zejm. u mužů. Předchází mu někdy záněty oka a bolesti pat (achillovy šlachy). Později se objevuje bolest v kříži a v zádech, omezení hybnosti páteře a v neléčených případech může dojít až k jejímu naprostému ztuhnutí (ankylóze páteřních kloubů). Léčba: antirevmatika, nesmírně důležitá je rehabilitace.

Carpus

– zápěstí – tvořeno souborem 8 kůstek překlenutým na dlaňové straně tuhým vazem.

Cartilago

– chrupavka.

Caudalis

– dolní, vztahující se k dolní části těla (opak – cranialis).

Deformita kloubu

- chorobná změn tvaru a uspořádání kloubu s s odchylným vzájemným postavením kostí. Vzniká např. při revmatoidní artritidě.

Dysbalance (svalová)

– nerovnováha. Vzniká při nerovnoměrném zatížení svalů, kdy jedny jsou zkrácené a druhé ochablé.

Extenze

– natažení, napnutí (např. končetiny)

Fantómová bolest

– bolest v části těla (zejm. končetině), která je pociťována po její amputaci. Vzniká drážděním nervových drah vedoucích vjemy z končetiny do mozku.

Flexe

– ohnutí, ohýbání. Pohyb, při kterém se zmenšuje kloubní úhel. (Např. přitažení ruky k rameni nebo dřep).

Genua recurvata

– lat. Prohnutá kolena (hyperextenze v kolenním kloubu), tj. úhel přes 180 ° měřeno v podkolenní jamce. Za normálních okolností většímu prohnutí brání tvar kolenního kloubu a zejm. kolenní vazy. Zde bývají postiženy právě tyto vazy.

Hyperextenze

– abnormálně zvýšený rozsah pohybu ve směru natažení (extenze). Bývá u oslabení vaziva, a to v jednom kloubu (např. po úrazu) nebo při celkových, vrozených, poruchách vaziva.

Inervace

– zásobení části těla nervovými vlákny prostřednictvím určitého nervu. Je to nervová citlivost v určitém místě. Např. porucha inervace znamená nervové znecitlivění něčeho.

Karpální tunel

– prostor v oblasti zápěstí (z dlaňové strany) mezi zápěstními kůstkami a silným vazivovým pruhem. Tímto t. prochází do ruky šlachy a nerv.

Kompresivní

– vzrahující se ke stlačení ( např. kompresivní fraktura obratle).

Kyfoskolióza

– chorobné, abnormální zakřivení páteře do strany (skolióza) a dozadu. Při větším rozsahu má negativní dopad na činnost plic a srdce.

Kyfóza

– vyklenutí páteře v předozadní rovině dozadu. Např. při hrudní kyfóze je patrný hrb, kulatá záda.

Laterální

– postranní, bočný, mimo střed. Opak mediální.

Lordóza

– vyklenutí páteře v předozadní rovině směrem dopředu. Je normální v určitém rozsahu v krčním a bederním úseku. Opak. Kyfóza.

Lumbago

– ústřel, hovorově houser , hexenšus - náhle vzniklá bolest v bederní krajině spojená s křečí zádových svalů. Často provází blokádu meziobratlových kloubů. Není-li závažnější postižení (např. výhřez meziobratlové ploténky), je léčbou klid, teplo, tlumení bolesti a fyzioterapie.

Lumbalgie

– bolest v bederní části páteře a v kříži bez vyzařování . Srov. s lumbagem.

Lumbální

– bederní. L. obratle – 5 velkých obratlů v oblasti páteře mezi hrudním a křížovým úsekem.

Luxace (luxatio)

– vymknutí kloubu, vykloubení. Kloubní zranění, při němž se kloubní plochy vychylují ze svého obvyklého postavení a nedotýkají se. Projevuje se bolestí, ztížením až nemožností pohybu, deformací kloubu. Léčba: odborná repozice (napravení) a znehybnění kloubu. Srov. Subluxace, distorze.

Mediální (medialis)

– střední, ve středu těla, orgánu, popř. blíže ke středu v porovnání s jinou částí těla).

Meziobratová ploténka (disk)

– pružná destička z vláknité chrupavky mezi dvěma obratli páteře. Svou pružností tlumí nárazy, kterým je páteř vystavena např. při chůzi, skocích, či běhu. Je tvořena vazivovým prstencem (anulus fibrosus), který obklopuje želatinózní pulpózní jádro (nukleus pulposus). S přibývajícím věkem ( a vlivem vzpřímeného postoje člověka) vznikají na m.p. degenerativní změny, které mohou vyústit až k jejímu výhřezu (prolapsu).

Musculus

– sval

Os

– kost (ossis – kosti)

Osteoartróza

– název někdy užívaný pro artrózu.

Osteocyt, osteoblast

– druhy kostních buněk. Osteoblast je buňkou aktivní, která produkuje základní kostní hmotu, osteofyt je buňkou v klidovém stavu).

Osteodystrofie

– onemocnění kostí způsobené poruchou jejich tvorby nebo výživy.

Osteofyt

– kostní výrustek vznikající např. kolem kloubů postižených artrózou, včetně kloubů páteře, kde bývá na rentgenu patrný výrustek.

Osteochondrom

– nezhoubný nádor kosti.

Osteolytický

– rozpouštějící kost.

Osteom

– nezhoubný nádor kosti.

Osteomalácie

– onemocnění kostí způsobené nedostatkem vit. D v dospělosti. Vede k jejich měknutí, deformitám a k výrazné svalové slabosti. Léčba vitamínem D a vápníkem, neodstraní však již vzniklé deformity.

Osteomyelitida

– zánět kostní dřeně.

Osteonekróza

– odumření, nekróza kosti.

Osteopatie

– onemocnění kostí, blíže neurčené.

Osteopenie

– prořídnutí kostní tkáně, její chudost – v důsledku poruchy vstřebávání vit. D a vápníku nebo při cukrovce.

Osteoporóza (řídnutí kostí)

– časté onem. charakterizované úbytkem kostní hmoty. Vyskytue se ve vyšším věku u žen po přechodu, či po odstranění vaječníků ještě v plodném období.. Bývá též následkem dlouhodobé nehybnosti, delší léčby kortikoidy, atd. Projevuje se bolestmi zad a představuje vysoké riziko zlomenin (krček stehenní kosti, kompresivní fraktura obratle).

Osteosarkom

– zhoubný nádor kosti.

Oateoskleróza

- abnormální zvýšení hustoty kosti.

Osteosyntéza

– kostní „steh“, operativní léčebná metoda kostních zlomenin.

Pagetova nemoc

– kostní onemocnění neznámé příčiny projevující se zduřením a přestavbou některých kostí. Je provázeno silnými bolestmi a sklonem ke spontánním frakturám.

Parestezie

– porucha čití projevující se jako mravenčení, brnění, svrbění, apod. Vznikají při některých poškozeních nervů (neuropatiích), např. při cukrovce. Běžně pak při tzv. přesezení končetiny.

Paréza

– obrna, omezení pohybu, např. končetin po mozkové příhodě. Bývá dočasná. Naopak Plegie je ochrnutí trvalého rázu.

Patella

– čéška, plochá kost tvořící přední část kolene. Tzv. jablko.

Páteř

– orgán, tvořený obratli, meziobratlovými ploténkami, klouby a vazy, které jí spolu se zádovými svaly dodávají značnou pevnost a ohebnost. Sahá od spodiny lebeční až do dolní části zad. Dělí se na úsek krční (C), hrudní (Th), bederní (L),křížový (S) a kostrční (Cocc). Je důležitá pro stavbu i pohyblivost těla (pohyb hlavy i trupu), jsou na ni napojena žebra a celý hrudní koš (význam pro dýchací pohyby). Páteřním kanálem prochází mícha a mezi obratli vycházejí míšní nervy.

Periartritida

– zánětlivé onemocnění okolních tkání kloubu a jeho pouzdra. Projevuje se značnou bolestivostí a omezenou pohyblivostí. Při nedostatečné léčbě a rehabilitaci může dojít až ke ztuhnutí kloubu na podkladě těžkých změn jeho okolí. (nejčastěji bývá postiženo rameno).

Prolaps

– výhřez, vysunutí určitého orgánu nebo jeho části směrem dolů nebo ven (např. meziobratlová ploténka).

Sakrální

– křížový. Pět křížových obratlů srůstá v jednu pevnou křížovou kost, která tvoří zadní část pánve.

Sakroiliakální kloub (SI kloub)

– málo pohyblivý kloub mezi kostí křížovou a pánví. Jeho blokáda bývá častou příčinou bolestí v „kříži“. Někdy bývá rovněž postižen zánětem (např. u Bechtěrev.nemoci).

Sakrum (os sacrum)

– kost křížová.

Skolióza

– vychýlení páteře do strany. Může být vrozená nebo způsobená různými onem. páteře, zádových svalů nebo nervů. Zdravá páteř je zakřivená dopředu a dozadu, nikoliv do strany.

Spondyl

– označuje vztah k obratlům.

Spondylarthytis ancylopoetica

– Bechtěrevova nemoc.

Spondylartróza

– artróza meziobratlových kloubů. Projevuje se bolestmi zad, zejm. po zátěži, zvýšeným napětím svalů páteře, omezenou pohyblivostí.

Spondylolisthesis

– posun (sklouznutí) jednoho obratle dopředu vůči obratli níže umístěnému. Vzniká obv. v oblasti bederní páteře v důsledku porušeného vývoje obratlů (osifikace) nebo po úrazu.

Spondylóza

– nezánětlivé onemocnění meziobratlových plotének, které ztrácejí svou pružnost a v těžších případech mohou i vyhřeznout a utlačit míšní kořen s důsledky pro pohyblivost a citlivost určité části těla.

Spondylitida

– zánět obratle.

Syndrom karpálního tunelu

– poruchy citlivosti, bolesti, ev. I atrofie svalů v oblasti ruky způsobené stlačením nervu procházejícího karpálním tunelem. Syndrom provází některé revmatické onem, někdy je příčina neznámá. Léčba – přetětí tuhého vazu a uvolnění nervu.

Syndrom kaudy

– souhrn příznaků vznikající při výhřezu meziobratlové ploténky s útlakem dolních sakrálních míšních kořenů. Ty inervují oblast v okolí pohlavních orgánů a vnitřní plochy stehen a vzniká porucha citlivost ve „tvaru jezdeckých kalhot“. Závažná je však zejm. porucha inervace vnitřních orgánů (konečníku, moč. měchýře), která může způsobit např. retenci moči. Léčí se chirurgicky.

Tibia

- kost holenní (větší ze dvou kostí bérce, spoluvytváří kolenní kloub, je hmatná po celé dělce bérce, v dolní části tvoří vnitřní kotník).

Tietzeův syndrom

– bolestivé zduření jedné nebo více žeberních chrupavek (kostochondrálního spojení). Obv. po čase samo ustupuje, léčba analgetiky, někdy místně kortikoidy.

Vertebra

– obratel. Základní kostěná součást páteře. Uprostřed obratle je otvor, kterým prochází mícha. Obratle jsou navzájem spojeny klouby a meziobratlovou destičkou (ploténkou). Páteř je tvořena 7 obratli krčními (cervikálními \C1-C7), 12 obratli hrudními (torakálními\Th1-Th12), 5 obratli bederními (lumbálními\L1-L5), 5 křížovými (sakrálními\S . spojenými v kost křížovou) a 4-5 kostrčními (coocyx – Cocc.)

Vertebrogenní

- mající původ v páteři a v jejím onemocnění (bolesti zad, hrudníku, hlavy, apod.)

Vertebrogenní algický syndrom

– bolestivé onem. páteře, provázející poruchy jejích kloubů, vazů, meziobratlových plotének, okolních svalů, apod. Projevuje se bolestmi v určitém úseku páteře (někdy vystřelujícími do hlavy, ramen, hrdníku, dolních končetin) a poruchou její hybnosti.

   
TOPlist